Rape me... Severusi - Rape me

Remus Lupin seděl v chladné místnosti svého nehostinného domku. Občas nahlédl špinavým oknem ven do tmy.
Otupěle takto seděl již několik hodin. Ztuhlé tělo nebylo s to se pohnout. On o to vlastně ani nestál. Kam by šel, co by dělal? Nic. Mohl jen čekat, až se vrátí a doufat, že to nebude v moc špatné náladě...

Dveře se se zaskřípěním otevřely. Dovnitř se protáhl ledový závan větru. Tmavá postava za sebou rychle zavřela a otočila se k Remusovi. Ten, i přes odpor promrzlých kostí, vystartoval z od molů prožraného křesla a zamířil k postavě.

Rape me
Rape me my friend
Rape me
Rape me again

"Chyběl jsi mi," tiše zaševelil a vrhl se postavě do náruče. Příchozí kouzelník jednou rukou, možná trochu nejistě, objal tisknoucího se Remuse. Druhou rukou si sundal černou kápy.
"Nebuď melancholický Lupine." Černovlasý kouzelník se vzpamatoval a hrubě od sebe Rema odstrčil.
"Ale..." slabě namítl vlkodlak.
"Žádné 'ale' Lupine, víš moc dobře, proč jsem tady." V černých očích se nebezpečně zablýsklo.
"Jistě." Ponížené sklonění hlavy.

Am I the only one
Ahhh
Am I the only one
Ahhh
Am I the only one
Ahhh
Am I the only one

"Ach Severusi..." tiché vydechnutí do noci.
"Zm-lk-ni," zavrčení mezi jednotlivými přírazy.
"Severusi..!" stupňující se sténání.
"Ghmf..." Poslední příraz. Černovlasý muž se zhroutí na svého zpoceného milence. Společně trhavě oddechují.

Hate me
Do it and do it again
Waste me
Rape me my friend

Další den za nimi.
Remus Lupin ležel v posteli. Zaujatě, se zoufalým výrazem, sledoval záda spícího Snapea. On sám se neodvažoval usnout, měl obavu, co se stane. Bál se, že jej Severus opustí. Že zemře, že něco, cokoliv, překazí jejich společné životy.

Ono se vlastně ani o společném životě mluvit nedalo. Severus přišel vždycky, když měl všeho dost, když potřeboval jakousi útěchu, kterou vlastně ani nechtěl slyšet. Vždy, když jej Pán zla příliš potrestal, vždy, když musel Fénixovu řádu říct další strašlivou událost. Vždy tehdy Severus přišel. Pomiloval se s Lupinem. Hrubostí na svém nebohém milenci si léčil vlastní rány. Vyspal se s ním a ráno zmizel dřív, než se Remus zmohl byť jen na slovíčko.

Am I the only one
Ahhh
Am I the only one
Ahhh
Am I the only one
Ahhh
Am I the only one

Otevřou se dveře. Opět dovnitř pronikne závan ledového větru. Vlkodlak však dál sedí v křesle, hledí kamsi do prázdna. Nevnímá. Nechce vnímat.

Severus zmizel. Nikdo netušil, co se s ním stalo. Fénixův řád tak přišel o cenného informátora, ale on, Remus, on přišel o svého Severuse. O svého jediného Severuse. O svojí poslední šanci na šťastný život.

Všichni si mysleli, že zemřel. Nebo v lepším případě jen zmizel neznámo kam. Odjel od toho všeho. A právě tahle možnost Remuse zraňovala snad ještě víc, než představa Severusovy hrdinské smrti. Jeho zbabělý útěk. To, že ho tu třeba zanechal. Samotného...

My favorite inside source
I'll kiss your open sores
You appreciate your concern
I hope you let it burn

Dveře se zavřely. Někdo vstoupil dovnitř.

Remus se neotáčel. Nechtěl vidět toho, kdo se jej opět chtěl pokusit utěšit, aniž by věděl, co jej vlastně trápí... Probralo jej až tiché.
"Reme..."

Udiveně se otočil.
Ano, opravdu, byl to on. Černovlasý kouzelník s lehce ironickým úsměvem v zakrvácených šatech. Ale živý...

Vlkodlak vyskočil z křesla a vrhl se ke svému milenci, který začal poklesávat k zemi. Zavčasu jej zachytil. Pevně objal, snad ze strachu, že by to mohla být jen pouhá iluze. Snad, aby se mu opět neztratil...

Rape me
Rape me my friend
Rape me
Rape again

"Miluji tě," zaševelil vlkodlak do tmy.
"Zmlkni Remusi," již to však neznělo panovačně, bylo v tom trochu té lásky.

Rape me